Dilema před druhým kolem
Druhé kolo prezidentských voleb mne staví před velmi obtížné rozhodnutí, jak se zachovat. Tedy, pro upřesnění předesílám, že nejde o rozhodnutí, koho volit, protože Miloš Zeman je naprosto nepřijatelný. Otázka zní, zda podpořit Jiřího Drahoše, nebo zda se druhého kola vůbec nezúčastnit. Mohlo by se zdát, že, vzhledem k tomu, co jsem už dříve řekl na adresu současného prezidenta, jde o rozhodnutí snadné. Avšak jen na první pohled.
V prezidentské volbě jde o politickou funkci a člověk, který ji zastává je nevyhnutelně politikem. Drahoš, přestože několikrát zdůraznil, že jisté zkušenosti s politikou má z funkce předsedy Akademie věd, se zárověň neustále snažil vzbuzovat dojem, že není politikem a tedy přichází s čistým štítem. Tato okolnost, ačkoliv je předváděna jako klad a veřejností takto vřele přijímána, je ve skutečnoti pravým opakem. Nezkušenost s výkonem jakékoliv politiké funkce je velkým nedostatkem Jiřího Drahoše a bude jeho slabostí při střetech s Andrejem Babišem, které jsou nevyhnutelné.
K tomu je třeba přičíst pochybnosti o pravdivosti obrazu Drahoše, obránce demokracie. Přestože se v předvolebních rozhovorech mnohokrát oháněl ústavou a demokracií, současně také počítá ANO mezi normální strany a odmítá jen SPD a KSČM. Skutečný demokrat však musí Babiše, a tím i celé ANO, jednoznačně zařadit k Okamurovi a bolševikům, neboť se společně snaží demokracii rozvrátit, nikoliv posílit. Za tohoto stavu se nedá očekávat, že by byl Drahoš schopen čelit Babišově snaze ovládnout stát.
Naopak se domnívám, že se Zemanem by měl Babiš mnohem více práce. Ne snad proto, že by byl Zeman zásadový demokrat, ale čistě z toho důvodu, že Zeman také touží po moci, jež mu dává pocit vlastní důležitosti a dělá dobře jeho ješitnosti. Prozatím Zeman s Babišem vystupovali jako spojenci (byť to bylo spojenectví typu Ribbentrop-Molotov), neboť se navzájem potřebují - Babiš potřebuje, aby mu Zeman jmenoval vládu, Zeman zase potřebuje Babišovu podporu v prezidentské volbě. Oba se tedy drží navzájem pod krkem, a proto spolupracují. Zemanovým znovuzvolením by se však tato rovnováha porušila a Babiš by se rázem ocitl v nevýhodném postavení - Zeman by mu mohl dělat všemožné naschvály bez obav z následků. S Drahošem, jenž je nepochybně slušnější, zdrženlivější a jehož kariéra ještě nemusí končit, by to měl Babiš jistě snazší.
Je důležité dívat se na problém volby mezi Drahošem a Zemanem z hlediska celospolečenské situace. Nejde jen o volbu prezidenta, ale taky o další náladu a konání veřejnosti. Jsem přesvědčen o tom, že Zemanovi zanícení odpůrci (nebo alespoň většina z nich) jsou demokrati a evropani, záleží jim na politiké kultuře a osud tohoto státu jim není lhostejný. Ale domnívám se, že jsou zároveň příliš krátkozrací (i když jistě ne všichni), aby viděli, že Zeman je především symbolem, nikoliv tím zásadním nebezpečím pro náš stát. Pokud by se jim podařilo tento dráždivý symbol porazit, mohlo by to vést k jejich falešnému uspokojení a pocitu, že teď už bude dobře. A tento jakešovský klid na práci by jistě všichni nedemokrati, s Babišem v čele, uvítali.
Pro volbu Drahoše pak mluví jedna významná skutečnost. Na rozdíl od Zemana je orientován na západ, proevropsky, v zásadě demokraticky. Jelikož prezident zastupuje stát v zahraničí a je dokonce oprávněn podepisovat mezinárodní smlouvy, je možno obávat se toho, co by Miloš Zeman dělal ve vztahu k Rusku a Číně. K těmto dvěma zemím je potřeba přistupovat velmi obezřetně, přičemž Zeman dělal pravý opak a fakticky sloužil jako spojka nepřátelských režimů do Evropské Unie. Dá se předpokládat, že s Drahošem by se tyto vazby zpřetrhaly a ČR by se znovu otočila čelem k Evropě a NATO, kam doopravdy patří.
Svoje předvolební dilema bych tedy shrnul asi takto: Jiří Drahoš ve velké míře nesplňuje předpoklady pro výkon takto zodpovědné funkce, navíc v dnešních těžkých časech - nijak nevylepší obraz politiky ve společnosti, protože bude stále brán jako nepolitik, ani nebude silným protivníkem Andreje Babiše, a tím pádem obráncem demokracie. Na druhou stranu je Drahoš schopen vrátit funkci prezidenta alespoň základní slušnost a důstojnost a jeho kroky nebudou směřovat na východ, nýbrž na západ. Je to dost k tomu, aby získal můj hlas?
Ať už se nakonec rozhodnu jakkoliv, chci zdůraznit, že Drahoš není žádným spasitelem a jeho případným zvolením se celková politická situace k lepšímu nezmění, protože hlavním problémem našeho státu a ohrožením zbytků demokracie není Miloš Zeman, nýbrž Andrej Babiš.