Nová metla lidstva
Objevil se nám tu takový nešvar... Virus SARS-CoV-2, který, jak se zdá, zachvátil celý svět. V některých případech postihl dýchací cesty, v jiných plíce, ale často také mozek, čímž vážně narušil schopnost svých obětí kriticky myslet. Jinak si nedokážu vysvětlit, jak je možné, že se z onemocnění podobného chřipce stala krize nemající obdoby za dobu mého života. Rozsah dopadů na běžný běh světa a každodenní životy jeho obyvatel je naprosto nebývalý, stejně jako budou následky, o kterých se však zatím můžeme pouze dohadovat. Vysvětlit, jak je něco takového možné, je velmi nesnadné a bude to nepochybně námětem mnoha budoucích studií a analýz. Proto se o nic takového nebudu pokoušet a zaměřím se jen na některé, z mého pohledu důležité, okolnosti. Faktorů stojících za vznikem současné krize je mnoho, ale domnívám se, že jedním z nejzásadnějších je role a přístup sdělovacích prostředků, jimž se budu věnovat ve zvláštním článku.
Začněme tím, jak je vlastně nový virus nebezpečný. Pochopitelně se nabízí srovnání viru SARS-CoV-2 s viry způsobujícími sezónní chřipku. Toto srovnání je a současně není vhodné. Vhodné je proto, že obě onemocnění spadají do stejné skupiny respiračních chorob, mají podobné příznaky a podobný způsob přenosu, nevhodné je proto, že zatímco chřipkové viry jsou dobře známé, a tím pádem je známý průběh jimi způsobeného onemocnění i následná léčba, nový typ koronaviru je pro nás velkou neznámou. V tomto směru se tedy více podobá viru A(H1N1)pdm09 způsobivším pandemii tzv. prasečí chřipky v roce 2009. A nyní několik údajů ke chřipce, čerpám z dat Státního zdravotního ústavu:
A další srovnání s prasečí chřipkou - podle CDC (Centers for Disease Control and Prevention) bylo od dubna 2009 do dubna 2010 nakaženo jen v USA přibližně 60 miliónů osob, z nichž necelých 300 tisíc bylo hospitalizováno a přes 12 tisíc zemřelo (čísla jsou středními hodnotami odhadů). Dále CDC odhaduje, že během prvního roku výskytu této nové varianty viru zemřelo na celém světě v souvislosti s prasečí chřipkou mezi 150 až 575 tisíci osob. Na tato čísla navazuje zajímavý fakt, že tato nová varianta chřipkového viru se posléze stala běžnou součástí virového spektra a nezpůsobuje nijak vážnější komplikace než jiné varianty.
A ještě krátce k tomu, co víme o COVID-19. V době psaní článku bylo ve světě potvrzeno přes 300 tisíc případů, přičemž skutečné množství nakažených je nepochybně mnohonásobně větší. O kolik? To nikdo s jistotou neví, já osobně si uváděná čísla násobím stem. Pokud bychom to udělali, vyjde nám 30 miliónů nakažených za tři měsíce šíření. Co nám to říká? Že srovnání s prasečí chřipkou by mohlo být přiměřené a že přijatá ochranná opatření, mnohem drastičtější než v případě A(H1N1)pdm09, zřejmě moc nefungují, protože virus se úspěšně šíří dál. Uvádí se, že počet mrtvých je prozatím zhruba 19 tisíc. Co nám říká toto číslo? Vůbec nic, protože naprosto netušíme, jak se v jednotlivých zemích vyhodnocuje příčina úmrtí a spojování jednotlivých úmrtí s COVID-19 může být leckdy velmi diskutabilní.
Prozatím dostupné informace shrnuji a vyhodnocuji takto:
Ospravedlňuje tato pandemie použití mimořádně silných opatření a omezování osobních svobod? Domnívám se, že rozhodně ne. Nicméně na toto téma zase někdy příště...