Zase je o čem psát, lidé se topí dál
Dlouhá odmlka, zaviněná především nedostatkem nových a závažných témat, o nichž by bylo nutno psát, je u konce a s šířící se nákazou je hned o dostatek podnětů postaráno. Vracím se tedy ke svému zápisníku a půjde samozřejmě zejména o události spojené s koronavirovou krizí. Než však do těchto hlubokých a zrádných vod vplujeme, dovolím si malou odbočku, ačkoliv vod se týká též.
V současné virové smršti se ve sdělovacích prostředcích docela ztratilo druhdy tak zásadní téma imigrace. Ještě před pár lety představa hord krvežíznivých mohamedánů mířících k naší vlasti nedávala spát nebohým babičkám a přiměla chrabré vlastence zbrojit k obraně své otčiny, zatímco dnes se zdá, že všichni opět dřímou bez potíží. Že by lidé prohlédli onu fata morganu jako pouhého strašáka senzace chtivých sdělovacích prostředků a různých uskupení, která to s naším státem nemyslela dobře? Tomu se mi opravdu věřit nechce. Jen už toto téma vyčpělo a příliš mnoho šokujících reportáží, ani politických bodů se z něj získat nedá. Obzvlášť v klidném období normalizace mezi volbami.
Že se ovšem jedná o problém stále živý a palčivý netřeba nikomu soudnému dlouze vysvětlovat. Pro seznámení se s aktuálním stavem věcí odkazuji čtenáře na tento článek.