Virus Babiš
Již jsou tomu tři měsíce, co ve sdělovacích prostředcích vypukla novodobá černá smrt, tudíž je na čase zeptat se: Cui bono? A protože nejsem příznivcem divokých konspiračních teorií, vynechám ze svých úvah spiknutí svobodných zednářů i imperialistů a zaměřím se pouze na naši zemičku. Ačkoliv musím přiznat, že bych byl vlastně rád, kdybych mohl říci, že nový virus vytvořili Číňané a záměrně jej vypustili do světa, aby rozvrátili současný rovnovážný stav. Dávalo by to totiž alespoň smysl. S myšlenkou, že se podstatná část světa prostě zcvokla, se mi vyrovnává hůře. Jelikož se naše politická scéna i náš stát stal součástí Babišovy firmy, zaměřme se přímo na vlastníka. Čili, čím je pro Babiše nynější krize výhodná?
Nejprve si vysvětleme otázku motivace, protože ta je pro pochopení celé situace zásadní. Babišovou hlavní, byť ne jedinou motivací ke vstupu do politiky byla potřeba ochránit svoji firmu před nežádoucími zásahy ze strany státní moci, možnost pokřivit podmínky tak, aby zvýhodňovaly jeho podnikání a zajištění bezproblémového přísunu státních peněz. Na této motivaci se nic nemění a je stále hlavním důvodem Babišova působení v politice. Tak tomu ostatně je už od 90. let, až na to, že v novém století si Babiš spočítal, že pro něj bude výhodnější přesunout se ze zákulisí přímo do středu scény. Proto, aby si udržel vydobytou moc, musí Babiš vyhrávat volby, neboť přechod do opozice by pro něj byl prohrou. A k tomu zase potřebuje voliče.
Nynější krize dává Babišovi možnost vyhřívat se takřka denně ve světlech médií, a to téměř bez výjimky v roli hrdiny-zachránce národa. Jen málokdo si počas tak důkladné a vytrvalé kampaně o smrtelném nebezpečí COVID-19 troufne kritizovat to, co vláda říká a dělá. Vždyť by byl málem za zrádce. V krizi takových rozměrů přece musí jít malicherné spory stranou! Babiš tedy má nebývalou možnost posilovat svůj obraz spasitele, který vyřeší všechny naše problémy. Vždyť kdo může říci, že zachránil národ před smrtícím virem hrozícím málem zničit naši civilizaci? Takových věru mnoho není.
Zároveň má náš vůdce výbornou šanci vyzkoušet si, co všechno si nejen občané, ale i státní instituce nechají líbit. Dějiny nás učí, že lidé si nechají líbit téměř cokoliv, proto není na místě držet se při zemi. A tak je možné zcela bez odporu vyhlásit stav nouze a během něj pak přijímat, měnit či rušit jedno mimořádné opatření za druhým, aniž by bylo třeba cokoliv řádně zdůvodnit a vysvětlit. Nesmyslné plácání z tiskových konferencí vlády a výboru pro veřejné blaho nelze při nejlepší vůli přijmout za dostatečné. A opět se opozice téměř neodvažuje oponovat, o sdělovacích prostředcích ani nemluvě. Vše jde jako po másle. O konkrétních opatřeních a tom, co z nich plyne, zde podrobně hovořit nebudu, tomu je věnována série článků o potírání viru. Stačí jen říci, že veškerá přijatá opatření jsou ve skutečnosti opatřeními pro získaní voličských hlasů a budou v platnosti jen po tu dobu, dokud bude strach lidí z viru větší než odpor k nim. Nebo jinými slovy: dokud bude pohádka o statečném Burešovi mocnější znechucení z omezení občanských svobod.
Nesmím zapomenout na velmi příhodný vedlejší účinek oněch opatření - likvidace oponentů. Přestože snad nešlo přímo o záměr, je nutno říci, že přijatá opatření nejsilněji dopadají zejména na oblast kultury a na živnostníky a drobné podnikatele. Babiš se musí v duchu usmívat. Potřebuje totiž lidi závislé na státní podpoře a poslušné zaměstnance, nikoliv nezávislé a schopné samostatné obživy. Ti jsou příliš různorodou a špatně odvladatelnou skupinou, jež jej u moci neudrží. Úbytek těchto nespolehlivých živlů mu tak může jen prospět.