Rozloučení se starým rokem
Andrej Babiš neprojevil prakticky žádnou snahu o vyjednání a sestavení koaliční vlády. Nebylo a není to překvapivé, neboť Babiš žádnou koalici nepotřebuje. Od začátku zjevně počítá se jmenováním za jakýchkoliv okolností a to mu stačí. Na Miloše Zemana se v tomto může spolehnout a vládnout bez důvěry může i léta.
Do prezidentské volby se přihlásil, jako blesk z čistého nebe, Mirek Topolánek a hned začalo být rušno. I do té doby mírný, až apatický Jiří Drahoš se nečekaně ostře do svého nového soupeře opřel, a tím dal jasně najevo, že jej vnímá jako významnou konkurenci. Nejinak tomu bylo i v případě ostatních kandidátů. Velmi tuto změnu situace vítám a k Topolánkovi a k prezidentské volbě všeobecně se blíže vyjádřím v samostatném článku.
Miloš Zeman dodržel slovo a jmenoval Babišovu menšinovou vládu. Tímto krokem získal Babiš přístup ke všem ministerstvům, do kterých nyní může vyslat svoje věrné, aby se tam s pomocí služebního zákona zakopali, pokud tam tedy již nejsou z doby vlády předchozí. Někteří obránci pozic z řad sociálních demokratů mohou sice klást dočasný odpor, ale Babišova kohorta si s nimi jistě dříve či později poradí. Tím bude položen základní kámen pevného slouční České Republiky s Agrofertem.
Obsazení ministerských postů netřeba podrobně rozebírat, jelikož jde s největší pravděpodobností o dočasné řešení. Chci jen upozornit na osobu nového ministra vnitra Lubomíra Metnara. O panu Metnarovi vím jen to, že byl esenbákem a později policistou, jelikož je však Ministerstvo vnitra pro Babiše (současně s financemi a spravedlností, hájenými těmi nejvěrnějšími - Alenou Schillerovou a Robertem Pelikánem) tím nejdůležitějším, nelze předpokládat, že by se jej ujal někdo nedostatečně loajální.