Poznámky k výsledku voleb
Jaká překvapení volby přinesly:
O co jde v nadcházejících volbách
Začnu nejprve tím, o co v nadcházejícíh volbách nejde, ačkoli se nás o tom snaží přesvědčit většina sdělovacích prostředků i kandidujících stran. Nejde o výši DPH, o sociální podporu „nepřizpůsobivým,“ o právo nosit zbraň, o cenu másla, o platy učitelů, o stavby dálnic, o dostavbu Temelína, o obnovu povinné základní vojenské služby, o čerpání evropských dotací, o přijímání uprchlíků, o poplatky u lékaře, o množství poslanců ve sněmovně, o zákaz islámu, o přijetí Eura, o sektorové daně, o minimální mzdu... Všechna tato témata jsou nějak důležitá (některá více, některá jen málo), ale všechna mají jedno společné - jsou z pohledu důležitosti o řád níže, než to zásadní, o které v těchto volbách jde. Totiž zda či do jaké míry Andrej Babiš ovládne republiku. Bez nadsázky jde o to, zda bude zachován demokratický právní stát. Byť je tento soustavně poškozován a oklešťován již od roku 2013 společnými silami mnoha nedemokratů, fanatiků a hlupáků, jeho základy stále ještě stojí a brání v jeho připojení k Babišově firmě.
K Babišovi je třeba říct jen tolik: Jeho cílem není v žádném případě dobro občanů této republiky, prosperita společnosti nebo lepší budoucnost země. Leda jako náhodný vedlejší produkt jeho hlavního snažení, kterým je růst jeho firem, větší zisky a rozšiřování jeho osobní moci. Kdokoliv dává hlas Babišovi, dává zároveň hlas dosud nevídanému zneužívání státních institucí a veřejných peněz k osobnímu zájmům. Dává hlas změnám zákonů, právní praxe, regulace trhu a hospodaření státu ve prospěch Andreje Babiše a jeho firem. Dává hlas omezování svobody.
Z Babišova volebního programu II.
Toto je pokračování předchozího příspěvku a obsahuje opět mnoho pozoruhodných bodů z volebního programu ANO pro nadcházející volby do Poslanecké sněmovny, doplněných mými komentáři.
„Pro podnikatele, kteří vykazují vše řádně, platí státu v termínech a nefigurují na seznamech nespolehlivých plátců, ani nespolehlivých osob, se zavede označení „spolehlivá osoba.“ Tento podnikatel bude mít šanci být zvýhodněn ve smyslu kontrol i dalších benefitů.“
Spolehlivým partnerům Agrofertu vytvoříme klid na práci, bez zbytečných kontrol. Zato nespolehliví konkurenti se mají na co těšit!
„Budeme jednoznačně podporovat rodinné firmy, které jsou základem ekonomiky všech rozvinutých zemí. Ať je to rodinná obchodní společnost, rodinná živnost nebo rodinná farma, tyto firmy jsou základem obslužnosti regionů, nositelé tradic a vyhledávaní zaměstnavatelé.“
Vzorem takové rodinné firmy je Agrofert, k němuž se ostatně brzy připojí i Česká Republika.
Z Babišova volebního programu I.
Při práci na svém volebním manuálu jsem si důkladně přečetl program Andreje Babiše pro nadcházející volby. Tento poučný dokument je složen ze dvou částí - první je jakýsi Babišův dopis čtenáři a ta druhá podrobný program.
První část je něco mezi pohádkou, legendou o mučedníkovi a hospodským tlacháním. Začíná čirým populismem očekávého rázu - o hrozné korupci, zlovolných tradičních stranách a milence premiéra. Pozoruhodná je jen věta: „Naše hnutí vzniklo jako protest (...) proti tomu, že politici utahovali lidem opasky, zatímco církvím odklepli restituce předražené o 54 miliard.“ Je hezké, že Babiš neskrývá svou nechuť k napravování krádeže bolševického režimu (není divu, vždyť je v jádru taky bolševikem a ještě ke všemu si z tak velkého majetku nemůže ulít nic pro sebe). Jen mi není jasné, jak byly ony restituce předražené.
Pokračování taky nijak nepřekvapí - ublíženecké řeči ve stylu dětí na pískovišti jsou přímo Babišovým poznávacím znamením:
„Ten (Bohuslav Sobotka, pozn. autora) se nám nakonec odvděčil tím, že naše hnutí začal permanentně špinit a ze mě udělal svého osobního nepřítele, kterého je potřeba zničit. Například prvním zákonem v této zemi namířeným proti konkrétnímu politikovi, jistě si pamatujete na Lex Babiš. A pak mě vyhodil z vlády.“
Babiš a Bureš
V současné době probíhá na Slovensku soudní řízení, v němž je znovu řešena otázka Babišovy spolupráce se Státní Bezpečností. Jde o dovolání Ústavu pamäti národa k Ústavnímu soudu poté, co předchozí soudy rozhodly, že byl Babiš veden ve svazcích StB jako spolupracovník neoprávněně. Základem tohoto rozhodnutí byly svědecké výpovědi příslušníků StB, kteří měli spolupracovníka Bureše na starost. Je pozoruhodné, jakou mají estébáci (a nejen tito konkrétní) paměť - jednou si nepamatují zhola nic, jindy zase všechno do nejmenších podrobností. Jak se to právě komu hodí. Není mi jasné, jak může krajně nedůvěryhodné svědectví estébáků převážit na jednoznačnými archivními materiály a že může soud přistoupit na pohádku o tom, jak si StB ve velkém falšovala svoje vlastní materiály, přestože to nedává žádný smysl.
V nynějším dovolání nejde o to, zda byl Babiš-Bureš veden ve svazcích StB oprávněně či nikoliv, ale jen o formální platnost předchozího soudního řízení, které mělo připustit použití nezákoných důkazů v podobě výpovědí estébáků, přestože tito nebyli zbaveni mlčenlivosti ministerstvem vnitra. Ať už tedy bude výsledek (rozsudek má být vynesen 12. října) jakýkoliv, pachuť předchozích rozhodnutí zůstane.
Volební manuál
Volby se kvapem blíží a je třeba vyřešit, komu dát svůj hlas. Já sám se rozhoduji na základě několika klíčových otázek, řazených podle důležitosti, které zde zveřejňuji a doplňuji je doposud známými odpověďmi různých politických uskupení, jež mají reálnou šanci dostat se do Poslanecké sněmovny. Odpovědi jednotlivých stran vyvozuji z jejich programu a z vyjádření jejich čelních představitelů. Protože jsou mé otázky složité a takto jednoznačně nebyly většinou veřejně formulovány (alespoň v mnou využitých zdrojích), nelze často postoje stran k nim vyjádřit prostým ano či ne. V případě některých zde uvedených odpovědí jde proto o jakési zjednodušení nebo zaokrouhlení k ano či k ne.
Krást se může
Krást se může, pokud z toho mají prospěch všichni (s výjimkou okradených, pochopitelně), pak stačí omluvit se a všechno je v pořádku. To nám zřejmě chce sdělit ministr financí Ivan Pilný svou obhajobou práce finanční správy, jež, podle platných rozsudků, nelegálně uvalila exekuce na několik firem, čímž způsobila jejich zánik. Cituji Hospodářské noviny:
„Omlouvám se za zlikvidované firmy, ale peníze šly do státního rozpočtu, mají z toho prospěch všichni lidé,“ prohlásil Pilný při odchodu z jednání rozpočtového výboru.
O imigraci a našich hodnotách
V hektickém předvolebním období vyvstává otázka: Je téma imigrace tím nejdůležitějším pro nadcházející volby do Poslanecké sněmovny? A odpověď zní: Vypadá to, že pro mnoho lidí ano. Vypovídají o tom nejen výsledky různých průzkumů veřejného mínění, ale i vzrušené debaty v hospodách a na sociálních sítích. Je to také vysvětlení relativně silné (i když zatím jen odhadované) podpory Okamurovy SPD, jinak strany spíše strany k smíchu, a množství odmítavých vyjádření k uprchlickým kvótám i nacionalistických řečí ze všech stran politického spektra.
Je třeba předeslat, že problém imigrace je závažný v celoevropském měřítku. Na úrovni EU je to problém značný nejen svým okamžitým dopadem, tj. velkým množstvím lidí přibyvších zvláště do některých zemí, ale zejména odhalením výrazných slabin soudržnosti unie a neschonosti jejího vedení, vedoucím k odstředivým tendencím některých členských států. České republiky se však zatím bezprostředně nedotýká, jde tedy spíše o problém teoretický či virtuální. Proč se z něj tedy stalo tak důležité téma veřejné diskuse?